CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Škola má vlastní výchovně-vzdělávací program, vycházející z principů augustiniánské pedagogiky, dlouhodobých pedagogických zkušeností a konkrétních podmínek. Čerpá z křesťanských a od toho odvozených morálních a etických hodnot,jako jsou pravda, láska, přátelství, úcta, pokora, tolerance, solidarita, spolupráce, umění darovat i přijímat s láskou a porozuměním, umění odpouštět a další. MŠA chce dítě vést k poznání vlastní jedinečnosti, hodnoty druhého, k ochraně života v jakékoli jeho podobě a uvědomění si krásy světa. Osvojit si tyto hodnoty znamená poznávat obecné zákonitosti vývoje přírody a společnosti, chápat jejich vzájemnou souvislost a být přesvědčen o nutnosti vzájemné harmonie ve vztazích člověka k člověku, člověka k přírodě a člověka k Bohu. V předškolním věku si dítě utváří pohled na svět. Nachází se v počátcích svého citového i sociálního vývoje, učí se poznávat svět všemi smysly. Pro pedagogy, vychovatele i rodiče je to nejpříhodnější čas, kdy začít dítě cíleně a v kolektivu seznamovat se zmíněnými hodnotami a postoji. Hlavní důraz školka klade na společné zážitky při objevování světa, na slavení, na samostatné myšlení a radostné prožívání předškolního období. Školní vzdělávací program MŠA nazvaný „Všemi smysly, rozumem a srdcem“ svým obsahem naplňuje hlavní cíle předškolního vzdělávání popsané v RVP PV (Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání) tak, aby dítě ukončilo období předškolního vzdělávání jako jedinečná a relativně samostatná osobnost, schopná zvládat pokud možno aktivně a s osobním uspokojením takové nároky života, které jsou na ni běžně kladeny, a připravit ji na ty, které ji v budoucnu nevyhnutelně očekávají.

JEDNÁ SE O TYTO RÁMCOVÉ CÍLE A KOMPETENCE
Rámcové cíle:
– rozvíjení dítěte, jeho učení a poznávání sebe, druhého, světa a Boha
– osvojení křesťanských hodnot, na nichž je založena evropská společnost
– získání samostatnosti a zodpovědnosti odpovídající věku
– vytváření zárodku občanských postojů

Klíčové kompetence:
kompetence k učení (dítě pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, ptá se proč apod.)
3 kompetence k řešení problémů (dítě řeší problémy, na které stačí, na základě bezprostřední zkušenosti, dovednosti a úsudku úměrně věku)
kompetence komunikativní (dítě ovládá řeč, ve které bude dále vzděláváno, dokáže se vyjadřovat a sdělovat srozumitelně své prožitky, seznamuje se s anglickým a španělským jazykem)
kompetence sociální a personální (dítě samostatně rozhoduje o svých činnostech, rozpozná nevhodné chování, dodržuje dohodnutá pravidla, spolupracuje, respektuje všechny pracovníky ve škole a rodiče)
kompetence činnostní a občanské (dítě si uvědomuje svá práva a práva druhých, má smysl pro povinnost, dbá na osobní zdraví svoje i druhých, je ochotné, nezištné v pomoci druhému)
Výše citované cíle a kompetence jsou rozpracovány do dílčích cílů a kompetencí v jednotlivých integrovaných blocích, pokrývajících jednotlivé oblasti vzdělávání (Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět, Dítě a Bůh).
Metody práce vycházejí z osvědčených dlouholetých pedagogických přístupů rozvíjených
v augustiniánské pedagogice. Metody podporují kooperativní a prožitkové učení, škola je zdrojem poznání důvodů, proč žít, přičemž je žák cílem i protagonistou výchovy a vzdělávání.
Vzdělávací program využívá rozmanité možnosti, které nabízí hudba, zpěv, dramatizace,lidová slovesnost, krásné umění, společné prožitky při dobrodružství objevování nového,vycházky a výlety.
Filosofie výchovy zahrnuje nejen dítě, ale i všechny, kteří se na jeho výchově a vzdělávání podílejí.

Učitelé

Učitelé se řídí ve své práci základními dokumenty o křesťanské výchově (Gravissimum educationis, Katolická škola 1997, Svědectví katolického laika ve škole o víře 1982, Katolická škola na prahu třetího tisíciletí 1997 a dokumenty augustiniánské vzdělávání, zejména Augustiniánská pedagogie):

• každodenně se připravují tak, aby naplnili posláni augustiniánské školy
• dbají, aby měli jak profánní tak náboženské vědomosti, doložené patřičnými doklady
• ovládají vychovatelské umění ve shodě s výsledky současných bádání
• jsou propojeni navzájem i s žáky citlivými a ohleduplnými vztahy
• jsou si vědomi svého poslání křesťana a vydávají o tom svým životem jasné svědectví
• mají na zřeteli potřebu spravedlivého přístupu k oběma svěřeným pohlavím a připravují je na
• úkoly, které jsou jim svěřeny jak v rodině, tak ve společnosti
• podněcují a rozvíjejí osobní činnost žáků, probouzejí a vedou jejich zájmy, vedou je důsledně k samostatnému myšlení a jednání
• neopouštějí své svěřené žáky ani v dalších letech školní docházky, ani po absolvování celého vzdělávajícího systému, pokud o to projeví zájem
• jsou autentickým svědkem křesťanského života a tím prokazují nezbytnou službou společnosti, která potřebuje občany myslící, vzdělané a samostatné, bez nichž je stát neživotaschopný
• považují rodiče žáků za své nejdůležitější spolupracovníky a nejbližší partnerySvatý Augustin jako úspěšný filozof, teolog a pedagog preferuje tyto způsoby vypořádání se s obtížemi při pedagogické práci:
• Když jsou studenti apatičtí, povzbuď je se soucitem a energickou domluvou.
• Když studenti ztrácejí odvahu, povzbuď je s rozvahou a trpělivostí.
• Když jsou studenti unaveni, povzbuď je srdečným a radostným přístupem.
• Když jsou studenti znuděni, povzbuď je a snaž se najít nové a vzrušující věci.
• Když jsou studenti smutní, povzbuď je s láskou a radostí.
• Když jsou studenti nervózní nebo bázliví, povzbuď je s laskavostí a taktem, abys pomohl vybudovat důvěru